| Biography |
Friedrich Moses se narodil 11.8.1905 ve Velkém Táboře (Gross Friedrichs Tabor) v tehdejším německém Slezsku.
Po skončení 1. světové války a obnovení Polska připadl Velký Tábor tomuto znovuzrozenému státu a z jeho obyvatel se stali polští občané. Jako takový absolvoval Friedrich povinnou vojenskou službu v polské armádě. Z důvodů svého přesvědčení obráceného křesťana odmítl sloužit se zbraní, setkal se naštěstí s pochopením a byl vycvičen jako vojenský zdravotník.
Po německé okupaci Polska v roce 1939 se z táborských stali úředně opět Němci. To sebou neslo povinnost narukovat do Wehrmachtu, která se nevynula ani Friedrichovi. Armáda využila jeho předválečného výcviku a udělala z něj Krankenträgera – nosiče raněných / zdravotníka. V pozůstalosti se dochovala dvě osvědčení o oprávnění nosit pásku s červeným křížem dle předválečných mezinárodních úmluv. Z těch lze vyčíst, že v květnu 1943 se nacházel u jednotky označené jako Marsch-Bataillon Afrika 70 a v prosinci téhož roku bylo číslo polní pošty jeho útvaru 59052A, což odpovídá štábu 1. praporu Panzer-Grenadier-Regimentu 115. Z těchto informací a osobních vzpomínek lze sestavit následující náčrt jeho válečného působení. (Podotýkáme, že o válce mluvil jen nerad, uvedené vzpomínky jsou proto spíše jen náhodné střípky zmíněné v rodinném kruhu.)
Do bojů se zapojil relativně pozdě, zřejmě až v průběhu roku 1942. Bylo to patrně dáno tím, že patřil ke starším ročníkům povolávaným až postupně v průběhu války. Byl vržen do tažení v severní Africe jako příslušník známého Afrikakorpsu pod velením gen. Rommela. Jednou z jeho vzpomínek bylo, jak s dalšími vojáky seděli na korbách tanků valících se na východ k Egyptu. Pravděpodobně se takto zúčastnil přinejmenším první bitvy u El Alamejnu. V Africe mimo jiné onemocněl malárií a tam také pravděpodobně někdy mezi létem 1942 a jarem 1943 utrpěl své válečné zranění. Napovídá tomu fakt, že se v květnu 43 nacházel u zmíněného Marsch-Bataillonu na Sicílii a nikoliv v Tunisu, kde v tomto měsíci německé jednotky kapitulovaly a padly do zajetí. Marsch-Bataillony byly speciální útvary určené k doplňování ztrát frontových jednotek, procházeli přes ně mimo jiné vojáci vracející se z lazaretu, což byl zřejmě i Friedrichův případ. Vrátit se do Afriky ale už zjevně nestihl.
Na Sicílii byly z dostupných zdrojů lidské síly budovány nové formace, jež měly nahradit ty ztracené v Tunisu. Takto byl v červenci 1943 znovu postaven také Panzer-Grenadier-Regiment 115 v podřízenosti 15. divize tankových granátníků, u něhož se ocitl Friedrich. Uvedená divize byla pokračovatelkou 15. tankové divize rozbité a zajaté v severní Africe, pro nedostatek tanků se však změnil její charakter a s tím i označení, číslo však zůstalo. 115. pluk přitom navazoval na pluk stejného čísla, který původně vznikl v červenci 1942 na africké půdě jako součást 15. tankové divize, s níž prošel celé africké tažení. Je docela dobře možné, že už v roce 1942 před svým zraněním sloužil Friedrich u této jednotky, a proto byl po jejím novém zformování zařazen právě k ní.
S tímto plukem prošel boji na Sicílii, ústupovými operacemi v jižní Itálii, a nakonec těžkými bitvami v prostoru Monte Cassina. Zde byl regiment v únoru 1944 po těžkých ztrátách rozpuštěn, přičemž mužstvo bylo přeloženo k 129. pluku rovněž pod 15. divizí. Jen o 2 měsíce později byla ale tato jednotka přeznačena na 115. pluk, jelikož ten se mohl chlubit delší a významnější historií. Takto se po průlomu Spojenců u Cassina zapojil do dalších ústupových bojů, než byl v září 1944 převelen na západní frontu. To už ale proběhlo bez Friedricha, jehož jednotka byla během ústupu téměř zničena. Všichni důstojníci padli, Friedrich se s několika přeživšími muži vzdal do amerického zajetí. Do Egypta se tak nakonec dostal jako válečný zajatec, v paměti mu uvízla vzpomínka na pohled z paluby lodi na Alexandrii a dále na pobyt v poušti Sinajského poloostrova. Ze zajetí byl propuštěn v roce 1945.
Rodina dostala jako přídel usedlost č. 7, jejímž dosavadním hospodářem byl sudetský Němec Matras.
Po komunistickém převratu v únoru 1948 přišla další neblahá léta. S nástupem kolektivizace zemědělství byli i vrbičtí tlačeni ke vstupu do státního statku, což většina záhy udělala. V obci však zůstali dva soukromí hospodáři, kteří do statku nevstoupili, ?? a Friedrich Moses.
Roku 1964 zemřela Alma Mosesová.
Friedrich Moses zemřel 1990 v nemocnici v Lokti ve věku 85 let. Pohřben je spolu s manželkou na hřbitově v Lestkově.
|
1905 - 1990 (84 years)
: Address
: Location
: City/Town
: County/Shire
: State/Province
: Country
: Not Set
